Má průměrnou mocnost asi 20 km. Existují dva druhy zemské kůry: oceánská a kontinetální. Oceánská kůra je převážně čedičová s mocností asi 6 km. Kontinentální kůra
má 3 vrstvy. Spodní čedičová, střední granitová a svrchní sedimentární.
Mocnost kolísá od 20-80 km, v Alpách je mocnost sedimentární kůry až 65
km. V Čechách byla největší mocnost zjištěna na Sedlčansku - asi 42 km. | Leží
pod zemskou kůrou a sahá do hloubky asi 2900 km. Stav hornin se
považuje za pevný, pouze v hloubce 100-300 km jsou horniny patrně
plastické. Zde se také předpokládá rozpad radioaktivních látek při
teplotách 1000-1500 st.C, které jsou zdrojem konvekčního proudění ve
svrchní vrstvě pláště a následně i pohybu litosférických desek. | Leží
ve středu Země a má poloměr asi 3478 km, vysokou hustotu a
předpokládané teploty kolem 4000-5000 st.C. Ze složení železo-niklových
meteoritů se předpokládá že i zemské jádro má podobné složení. Dělí se
na vnitřní a vnější. | Vrstva asi 2100 km mocná, nejpravděpodobněji v tuhotekutém stavu. Na styku s vnitřním pláštěm vykazuje nerovnosti. | neboli jadérko - má průměr asi 1400 km. Fyzikálně se chová jako homogenní, dosti pevná hmota, patrně se otáčí jinou rychlostí než zbytek Země. |